balení při dešti......super rady
Seznamování se v dešti
Všimli jste si někdy, jak se lidé v dešti sdružují? Mačkají se spolu v zastřešených zastávkách, potkávají se pod přečnívajícími střechami a postávají v průchodech domů, aby se na chvíli schovali před padajícími kapkami. A právě proto, že lidé hledají úkryt (bezpečí) před deštěm, se ochotně slučují do skupinek. Dokonce i pod přeplněným přístřeškem se vždy najde místo pro dalšího člověka, který se chce schovat také.
Byla by škoda tohoto chování nevyužít, že? Zkusme proto z faktu, že lidé nechtějí být mokří a hledají kam se schovat, vytěžit maximum a využijme jej k seznámení.
Existují dvě zajímavé možnosti, jak v takové chvíli dosáhnout kýženého výsledku. Jedna možnost je ta, že budete dívkám nabízet úkryt před deštěm a druhá, že budete naopak tím, kdo takovou skrýš hledá.
S deštníkem
Pokud jste se do špatného počasí vybavili, je možné otestovat případ první. Stačí si vyhlédnout nějakou slečnu bez deštníku a nabídnout jí azyl pod tím svým.
Abyste ji tam dostali, můžete zkusit cokoliv od slušňáka až po vtipálka a klidně můžete nějakou dívku za chůze schovat i bez mluvení. Určitě vám za to nevynadá, a i kdyby, tak ať si mokne, když je protivná.
Příklad první
Vy: „Nechceš se na chvilku schovat?“
Ona: „Ne, díky.“
Vy: „Co blázníš, já tě neukousnu. Pod ten deštník se v pohodě vlezeme dva a ty tu aspoň nebudeš moknout.“
(Pokud by dál odolávala, tak zabere, když se zaměříte na možné zničení její vizáže a zdraví, vlivem zhoršených povětrnostních podmínek.)
Vy: „Prosím tě, má to cenu moknout? Víš, jak budeš mít pak zplihlý vlasy a navlhlý oblečení? To je o zdraví…“
Příklad druhý
Vy: „Můžu tě vzít pod deštník?“
Ona: „Proč?“
Vy: „No já jsem si řekl, že každý den musím udělat aspoň jeden dobrý skutek, tak mi to nekaž a pojď se na chvíli schovat.“
Příklady jsou samozřejmě ilustrativní. Většina slečen totiž bude ochotně souhlasit, bez velkého doprošování
Bez deštníku
Pokud jste ten, který mokne, chytněte si nějakou slečnu a požádejte ji, jestli by vás na chvilku neschovala pod svůj deštník. Jestli si myslíte, že je to laciný trik, který prokoukne, tak se hodně pletete. Pokud u toho nebudete slintat a hypnotizovat její poprsí, povolí a vezme vás k sobě schovat většina z nich. Důležité je, aby vaše žádost zněla opravdu jako žádost a ne jako pozvání do postele.
Procházející slečny můžete dohnat a poprosit je, aby vás vzaly pod deštník aspoň kousek cesty, že hrozně prší. Stojící slečny stačí jen požádat, jestli byste se nemohli na chvilku schovat.
Jestli máte strach, že to nevyjde a ony odmítnou, vzpomeňte si na pohádku o Smolíčkovi. („Jen tři prstíčky strčíme a hned zase půjdeme.“) A zkuste to ve stejném duchu.
Příklad
Vy: „Prosím tě, mohl bych se na chvilku schovat pod tvůj deštník?“
Ona: „Ne / proč?“
Vy: „Jen na chvíli, aspoň na kousek.“ (strčíte pod něj hlavu a tváříte se vděčně) „Díky moc. Děsně lije a tady se není kde jinde schovat…“
Poznámka: Verze bez deštníku chce trošku víc iniciativy. Pokud se na to necítíte, tak aspoň někdy vyzkoušejte seznamování s deštníkem, třeba vám půjde lépe.
Rozhodně však nemá nikdy cenu čekat se seznamování až na skvělé počasí, skvělou příležitost a další skvělé okolnosti. To byste taky klidně mohli čekat až do Soudného dne. Na dokonalé podmínky se nespoléhejte a na nedokonalé nevymlouvejte – zkuste jich raději využít. Jak vidíte, i déšť může být skvělý seznamovací prostředek